Zaměstnavatel vědomě nedodržuje předpisy, má pojišťovna právo na úhradu nákladů?

Dobrý den, budou-li splněny zákonné podmínky, tak ano a nejen nákladů spojených s léčením. V případě zdravotní pojišťovny, kdy hovoříme o veřejném zdravotním pojištění, které kryje náklady na léčení postiženého, má pojišťovna dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění právo vůči třetí osobě (v tomto případě vědomě předpisy porušující zaměstnavatel) na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci. V návaznosti na Vámi uvedené, si dovolím zmínit i právo zdravotní pojišťovny vyměřit zaměstnavateli dle § 45 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin. V případě „úrazové“ pojišťovny, kdy hovoříme o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, má pojišťovna dle § 10 vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění, pokud způsobil například zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, či došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jejího zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o BOZP v příčinné souvislosti se vznikem škody, či ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované neoprávněně. S ohledem na výše uvedené, ale zejména s ohledem na zdraví zaměstnanců, by zaměstnavatelé včetně vedoucích zaměstnanců měli řádně dbát na prevenční úlohu v oblasti BOZP, a to nejen v oblasti vyhledávání nebezpečných procesů a činitelů pracovního prostředí, ale i při odstraňování zjištěných nepřijatelných rizik včetně řádného přijímání opatření proti opakování pracovních úrazů, tak jak jim stanoví například § 102 či 105 zákoníků práce. S tím souvisí samozřejmě i nutnost věnovat náležitou pozornost výběru odborně způsobilé osoby (ne jen výši jejího platu či ceny služby v případě externího zajištění), ale také úrovni vzdělání a míře kvalifikace u poskytovaných služeb. Takovýto přístup může významně přispět k vyloučení nejen případné trestněprávní odpovědnosti zaměstnavatele či vedoucích zaměstnanců, ale může i zaměstnavateli ušetřit významné finanční prostředky.